Základní škola Přerov, Trávník 27
 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
( Vnitřní klasifikační řád )
 Zpracovala: Mgr. Marie Mifková

Tento vnitřní klasifikační řád Základní školy Přerov, Trávník 27 je součástí školního řádu, je zpracován na základě platných právních norem a vstupuje v platnost dnem 1. 9. . 2009. V zájmu jasné a objektivní klasifikace stanovuje pravidla hodnocení žáků, při čemž vychází ze základní zákonné normy pro tuto činnost (Zákon 561/2004 Sb., § 51 – 56, Vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005, § 14 – 23)

 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků obsahují tyto body:

• Zásady klasifikace

• Stupně hodnocení a klasifikace

• Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

• Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

• Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

• Pravidla hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou

• Výchovná opatření
  
  Celkový prospěch žáka 1. – 9. ročníků je hodnocen:

• Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

• Celkové hodnocení žáka

• Opravné a komisionální zkoušky

• Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

• Klasifikace žáka

• Klasifikace žáků se specifickými poruchami učení a chování

• Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů

• Slovní hodnocení  žáků 

• Způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky
  
  Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka:

• Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (§ 14 odst. 1, pís. b) vyhlášky č. 48/2005 Sb.)

1.   Zásady klasifikace

• Při hodnocení a klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou  náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

• Hodnocení průběhu a výsledky vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné se stanovenými pravidly, věcné a všestranné.

• Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

• Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:

• a)      Předměty s převahou teoretického zaměření

• b)      Předměty s převahou výchovného působení

2.         Stupně hodnocení a klasifikace
Prospěch žáka v předmětech výuky je klasifikován těmito stupni:

• 1 - výborný

• 2 - chvalitebný

• 3 - dobrý

• 4 - dostatečný

• 5 - nedostatečný

3.  Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření          

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

• - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, 

•   zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální

•   a motorické činnosti,

• - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických

•   úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

• - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

• - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

• - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

• - kvalita výsledků činností,

• - osvojení účinných metod samostatného studia.

       Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

1. a 2. ročník

Stupeň 1 – výborný

• Žák ovládá požadované poznatky a fakta uceleně.

• Umí srozumitelně odpovědět na otázku.

• Dokáže přesně provádět praktické činnosti dle pokynů učitele.

• Aktivně se zapojuje do výuky, spolupracuje ve skupině, respektuje pokyny učitele.

• Projevuje se samostatně a tvořivě.

• Má estetický a přesný grafický projev.

• Plní aktivně a svědomitě všechny úkoly a povinnosti.

• Má vždy v pořádku všechny věci do výuky.

• Projevuje zájem o výuku i nad rámec stanovených úkolů.

• Udrží pozornost v průběhu dané činnosti.

Stupeň 2 – chvalitebný

• Žák ovládá požadované poznatky téměř přesně a úplně.

• Dokáže odpovědět na otázky za menší pomoci učitele.

• Zapojuje se  do výuky, spolupracuje ve skupině. 

• Je tvořivý, ve svém ústním a  písemném projevu se dopouští jen menších chyb.

• Grafický projev je estetický, s menšími nepřesnostmi.

• Připravuje se na výuku a plní zadané úkoly, má zájem o výuku.

• Většinou má v pořádku všechny věci do výuky.

• Většinou udrží pozornost v průběhu dané činnosti.

Stupeň 3 – dobrý

• Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poznatků mezery.

• Při provádění praktických činností potřebuje pomoc učitele.

• Dopouští se chyb při samostatné práci, obtížně spolupracuje ve skupině, je spíše pasivní.

• Jeho grafický projev je méně estetický, v písemném projevu se dopouští častých chyb.

• Projevuje menší zájem o výuku, potřebuje časté povzbuzování učitelem a kontrolu.

• Často nemá v pořádku věci do výuky.

• Pozornost udrží v průběhu dané činnosti jen zřídka.

Stupeň 4 – dostatečný

• Žák má podstatné mezery v úplnosti a přesnosti poznatků. 

• Při provádění praktických činností chybuje i přes podporu a pomoc učitele.

• Téměř není schopen samostatné práce, skupinové práce se účastní pouze pasivně.

• Jeho grafický projev není estetický, dopouští se závažných chyb.

• O výuku téměř neprojevuje zájem. 

• Velmi často má v nepořádku věci do výuky.

• Pozornost udrží jen krátkodobě.

Stupeň 5 – nedostatečný

• Žák si nové poznatky není schopen osvojit ani za pomoci a podpory učitele.

• O výuku neprojevuje zájem.

• Není schopen samostatné práce.

• Práce ve skupině se neúčastní, často při ní vyrušuje.

• Jeho grafický projev je nesrozumitelný a neestetický.

• Nemá v pořádku věci do výuky.

• Nedokáže udržet pozornost ani krátkodobě.

 

3. – 5. ročník

Stupeň 1 – výborný

• Žák ovládá požadované poznatky a fakta uceleně.

• Dokáže přesně, samostatně a pohotově provádět zadané činnosti.

• Aktivně se zapojuje do výuky, dokáže spolupracovat ve skupině.

• Projevuje se  tvořivě.

• Plní aktivně a svědomitě všechny úkoly a povinnosti.

• Má vždy v pořádku všechny věci do výuky.

• Projevuje zájem o výuku i nad rámec stanovených úkolů.

• Dbá na estetickou úpravu písemností

Stupeň 2 – chvalitebný

• Žák ovládá požadované poznatky téměř přesně a úplně.

• Dokáže přesně a samostatně provádět zadané činnosti.

• Vyjadřuje se za menší pomoci učitele. 

• Zapojuje se  do výuky, dokáže spolupracovat ve skupině. 

• Je tvořivý, ve svém ústním písemném projevu se dopouští jen menších chyb.

• Připravuje se na výuku a plní zadané úkoly.

• Většinou má v pořádku všechny věci do výuky.

Stupeň 3 – dobrý

• Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poznatků mezery.

• Při provádění zadaných činností potřebuje pomoc učitele a více času.

• Dopouští se chyb při samostatné práci, obtížně spolupracuje ve skupině, je spíše pasivní.

• Jeho grafický projev je méně estetický, v písemném projevu se dopouští častých chyb.

• Projevuje menší zájem o výuku, potřebuje časté povzbuzování učitelem a kontrolu.

• Často nemá v pořádku věci do výuky.

Stupeň 4 – dostatečný

• Žák má podstatné mezery v úplnosti a přesnosti poznatků. 

• Při provádění zadaných činností chybuje i přes podporu a pomoc učitele.

• Téměř není schopen samostatné práce, skupinové práce se účastní pouze pasivně.

• Jeho grafický projev není estetický, dopouští se závažných chyb.

• O výuku téměř neprojevuje zájem. 

• Velmi často má v nepořádku věci do výuky.

Stupeň 5 – nedostatečný

• Žák si nové poznatky není schopen osvojit ani za pomoci a podpory učitele.

• O výuku neprojevuje zájem.

• Není schopen samostatné práce.

• Práce ve skupině se neúčastní, často při ní vyrušuje.

• Jeho grafický projev je nesrozumitelný a neestetický.

• Nemá v pořádku věci do výuky.

6. – 9. ročníku

Stupeň 1 – výborný

• Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů vzdělávání ve stanoveném či kratším čase s výrazným podílem samostatné práce

• Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.

• Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

• Vhodně reaguje na pokyny učitele.

• Jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný. 

• Úprava písemností je estetická.

• Účinně se zapojuje do diskuze.

• Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

• Uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné.

• Je schopen  pomoci spolužákovi.

• Ve skupinové práci je většinou v roli organizátora či řešitele.

• Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

Stupeň 2 – chvalitebný

• Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů vzdělávání ve stanoveném čase s menší pomocí učitele

• Pravidelně projevuje schopnost samostatně pracovat

• Myslí logicky  správně.

• Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

• Reaguje na pokyny učitele, dotazuje se na problémy.

• Většinou samostatně vyřeší problém.       

• V rámci výuky projevuje zájem o předmět.

• Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, úprava písemností je s malými výhradami.

• Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků.

• Zapojuje se do diskuze.

• Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

• Aktivně pracuje pro tým, jeho působení je  přínosné.

• Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

Stupeň 3 – dobrý

• Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele.

• Schopnost samostatně pracovat projevuje jen částečně.

• Žák se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností dopouští chyb.

• Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele.

• Má  mezery v ucelenosti, úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí.

• S většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

• Obsahová úroveň písemných prací je neúplná a drobnými chybami.

• Úprava písemností je méně estetická. 

• Na pokyny učitele reaguje pozdě.

• Potřebuje pomoc při řešení problémů, ve skupině čeká na výsledky ostatních.

• Málo komunikuje, pouze občas projeví zájem o předmět.

• Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.

• Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby.

• Částečně se zapojuje do diskuze.

• Je schopen pracovat podle návodu učitele.

• V týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře.

• Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

Stupeň 4 – dostatečný

• Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen některých stanovených výstupů.

• Schopnost samostatně pracovat projevuje  výjimečně

• U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby.

• Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný.

• Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. 

• Obsahová úroveň jeho prací je neúplná a s chybami.

• Úprava písemností je slabá.

• Na pokyny učitele nereaguje., musí být pravidelně vyzýván k práci. 

• Do práce skupiny se nezapojuje. 

• Předmět ho obsahově nezajímá.

• V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.

• Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze.

• Závažné chyby dovede žák za pomoci učitele opravit.

• Při samostatné práci  má velké těžkosti.

• Práci v týmu  pouze sleduje bez aktivní účasti.

• Sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků je schopen málokdy.

Stupeň 5 – nedostatečný

• Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele

• Schopnost samostatně pracovat prakticky neprojevuje. 

• Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

• Obsahová úroveň prací je neúplná a se závažnými chybami.

• Úprava písemností je nepřehledná.

• Neprojevuje samostatnost v myšlení.

• V ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

• Nezapojuje se do diskuze.

• Chyby nedovede  opravit ani za pomoci učitele

• Svou činností narušuje spolupráci. 

• Pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné. 

• Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků není schopen.

 

4.Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

• - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

• - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

• - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

• - kvalita projevu,

• - vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

• - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

• - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 – výborný

• Žák se pravidelně a zodpovědně připravuje na výuku.

• Žák je v činnostech velmi aktivní.

• Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je v rámci jeho možností esteticky působivý, originální, procítěný  a přesný.

• Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

• Velmi aktivně se zajímá o předmět.

Stupeň 2 – chvalitebný

• Žák je většinou připraven do výuky.

• Žák je v činnostech  aktivní a převážně  samostatný.

• Využívá své osobní předpoklady, které úspěšně  rozvíjí.

• Jeho projev je v rámci jeho možností esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. 

• Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky.

• Aktivně se zajímá o předmět.

Stupeň 3 – dobrý

• Žák není vždy řádně připraven do výuky.

• Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. 

• Nevyužívá dostatečně své schopnosti. 

• Jeho projev je i v rámci jeho možností  málo působivý, dopouští se v něm chyb.

• Jeho vědomosti a dovednosti  mají  mezery a při  aplikaci dovedností a vědomostí potřebuje pomoc učitele.

• Projevuje malý zájem o předmět.

Stupeň 4 – dostatečný

• Žák je zřídka připraven do výuky.

• Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý.

• Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé.

• Úkoly řeší s častými chybami.

• Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele.

• Neprojevuje téměř žádný zájem o předmět .

Stupeň 5 – nedostatečný

• Žák nebývá připraven do výuky.

• Žák je v činnostech  pasivní.

• Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý.

• Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu.

• Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedokáže aplikovat.

• Neprojevuje zájem o práci a předmět.

 5.Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

• - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

• - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

• - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

• - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

• - kvalita výsledků činností,

• - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

• - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

• - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

• - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 ( výborný)

• Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků.

• Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku.

• Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí.

• Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.

• Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla.

• Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

• Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

• Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.

• Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky.

• Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.

• Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí.

• Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb.

• Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky.

• Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

• Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy.

• Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

• V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele.

• Výsledky práce mají nedostatky.

• Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku.

• Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí.

• Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii.

• K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

• Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.

• Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb.

• Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele.

• Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.

• Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti.

• Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie.

• V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

• Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

• Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.

• Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

• V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.

• Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.

• Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti.

• Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.

• Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.

• V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

6.Pravidla hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno těmito stupni:

• 1 - velmi dobré

• 2 - uspokojivé

• 3 - neuspokojivé

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 - velmi dobré

• Žák uvědoměle dodržuje pravidla společenského chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopustil izolovaně a ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby účinně napravit.

Stupeň 2 -  uspokojivé

• Chování žáka je v rozporu s pravidly společenského chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažného přestupků proti pravidlům společenského chování a školního řádu nebo se opakovaně dopustil méně závažných přestupků. Dopustil se poškozování nebo ničení majetku školy. Zpravidla se přes předchozí výchovné opatření (důtku třídního učitele či ředitele školy) dopustil dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 - neuspokojivé

• Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly společenského chování. Dopustil se velmi závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, jimiž je vážně ohroženo výchovné působení a bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes předchozí výchovná opatření a snížení stupně z chování dopustil dalších přestupků.

Stupeň hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními pedagogickými pracovníky. O stupni klasifikace rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování  ustanovení školního řádu během aktuálního klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K předchozím kázeňským opatřením se přihlíží zejména tehdy, jestliže nebyla účinná.

7.Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

• Pochvala třídního učitele se uděluje zpravidla za stálé a přínosné aktivity pro třídu, stále výborné  výsledky při studiu, úspěšnou reprezentaci třídy a školy v celoškolních a obecních akcích.

• Pochvala ředitele školy  se uděluje zpravidla za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy.
Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.

Při porušení povinností stanovených školním řádem se ukládá za závažné nebo opakované provinění opatření k posílení kázně. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto výchovných opatření:

• Napomenutí třídního učitele je udělováno za opakované zapomínání školních pomůcek nebo za  drobné, méně závažné prohřešky proti školnímu řád a proti zásadám společenského  chování.

• Důtka třídního učitele je udělována za závažnější prohřešky proti školnímu řádu, zejména v oblasti přípravy na vyučování, zapomínání školních pomůcek nebo za závažnější prohřešky proti společenskému chování.Napomenutí nebo důtku může žákovi  udělit  třídní učitel; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy.

• Důtka ředitele školy je udělována ředitelem školy po projednání v pedagogické radě žákovi zejména za ojedinělé nevhodné chování vůči žákům nebo zaměstnancům školy, poškození majetku školy nebo jiné ojedinělé závažné provinění proti školnímu řádu.

Napomenutí a důtky se zaznamenávají do katalogových listů.

Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, neuvádí se na vysvědčení.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Snížený stupeň z chování za opakovaná porušování školního řádu bude použit až po použití jiných opatření k posílení kázně (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy), zvláště byla-li málo účinná, nebo dokonce neúčinná.

8.Celkový prospěch žáka 1. – 9. ročníků je hodnocen:

• Prospěl s vyznamenáním  není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

• Prospěl není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

• Neprospěl je-li v některém z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

9.Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

• pracoval úspěšně/ pracovala úspěšně  - Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje kreativně, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý a originální, procítěný a přesný.  Má aktivní zájem o oblast svého zájmu, účastní se aktivně akcí, které reprezentují a podporují školu.

• pracoval/ pracovala  - Žák je v činnostech aktivní. Pracuje s pomocí vedoucího, využívá svých osobních předpokladů. Osvojené vědomosti, dovednosti návyky aplikuje tvořivě. Má zájem o oblast svého zájmu, podle možností se účastní akcí, které prezentují školu.

10.Celkové hodnocení žáka

• Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povin­ných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

• Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpo­zději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifika­ce ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

• Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifika­ci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být pro­vedena nejpozději do 30. září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován stupněm  nedostatečný, opakuje ročník.

• Pokud žák na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který již na daném stupni jeden ročník opakoval.

• Opakování ročníku tohoto žáka může ředitel  školy povolit na žádost zákonného zástupce, a to pouze  ze závažných zdravotních důvodů.na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře.

• Žák může opakovat ročník pouze jednou na 1. stupni a jednou na 2. stupni  ZŠ. (zákon č. 561/2004 Sb., § 52, odst. 6)

• ŘŠ může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

11.Opravné a komisionální zkoušky

• Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého polo­letí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností prokazatelně sezná­men, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je­-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na příslušném krajském úřadě. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka (zákon č. 561/2004 Sb., § 52, odst. 4)

• Pokud se pochybnosti o správnosti klasifikace týkají hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy (je­-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání podle  § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

• Žáci 1. - 9. ročníků,  kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník a kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky, a to nejpozději do konce příslušného školního roku. Žák může skládat v jednom dni pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

• Komise pro komisionální přezkoušení je sestavována podle § 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, a řídí se ustanoveními tohoto zákona. Komise pro opravné zkoušky je sestavována podle § 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání,  a řídí se ustanoveními tohoto zákona.

• Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který je vyučujícím stejného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek zkoušky stanoví komice hlasováním a je vyjádřen stupněm prospěchu nebo slovně. Výsledek nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy nebo předseda zkušební komise sdělí výsledek zkoušky prokazatelně žákovi a jeho zákonnému zástupci nejpozději v den konání zkoušky. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Zkoušce může být přítomen zákonný zástupce žáka v případě, že nebude nijak narušovat průběh zkoušky a žák s jeho přítomností souhlasí.

• V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

• Ze závažných důvodů může ŘŠ stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do 9. ročníku.

• Žák, který nevykonal opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez udání závažných důvodů nedostavil, je klasifikován stupněm nedostatečný.

 

Výstupní hodnocení (§ 51,odst. 5 zákona 561/2004 Sb. a § 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb. )

• Vydává se v pololetí posledního roku plnění povinné školní docházky a je o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání dle § 44 zákona 561/2004 Sb. V 5. a 7. ročníků ZV se vydává výstupní hodnocení pouze tomu, kdo se hlásí k přijetí na střední školu.

• Pokud se žák hlásí na školu, kde je stanovena talentová zkouška, vydává se výstupní hodnocení do 30. října.

• Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

• a) možnostech žáka a jeho nadání

• b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

• c)chování žáka v průběhu povinné školní docházky

• d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

Žák není klasifikován v závažných objektivních případech

• dlouhodobá omluvená nepřítomnost žáka ve vyučování, která neumožňuje objektivní zhodnocení výsledků vzdělávání, v takovém rozsahu, že nemůže být klasifikován ani v náhradních termínech  (viz  Opravné  a klasifikační zkoušky)

• nemožnost klasifikovat žáka standardním způsobem pro jeho nezpůsobilost k takové klasifikaci (závažná dlouhodobá nemoc, stav po takové nemoci, zranění a rekonvalescence po zranění, fyzická indispozice potvrzená lékařem apod.), zejména je-li žák uvolněn z vyučování klasifikovaného předmětu (např. tělesná výchova, pracovní činnosti) v takovém rozsahu, že nemůže být klasifikován ani v náhradních termínech  (viz  Opravné  a klasifikační zkoušky)

• Při hodnocení cizinců z předmětu český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován, pokud má závažné vědomostní nedostatky podle pokynu MŠMT ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách ... v České republice č. j. 21836/2000-11.

12.Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

• Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavným diagnostickým pozorováním žáků

• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučováni

• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)

•  kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

• ·         analýzou výsledků činnosti žáka

• ·         konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP a SPC

• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

•  Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

• Žák musí být z předmětu vyzkoušen  ales­poň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Žák je zkoušen  před ostatními spolužáky. Jiný způsob zkoušení není přípustný. Výjimka je možná  jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen odborným pracovníkem.

• Při hodnocení činnosti a dosažených výsledků žáka posuzuje učitel jeho výkon individuálně  a objektivně, jeho výkon srovnává s kvalitou předchozí práce a dříve dosaženými výkony, s požadavky školního vzdělávacího programu a individuálními možnostmi a schopnostmi žáka.

• Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a pouka­zuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a prak­tických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

• Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně s oznamováním známky žákovi. Známky jsou zapisovány stupni 1, 2, 3, 4 nebo 5, popřípadě slovním popisem výsledku žáka nebo jiným způsobem, který jednoznačně a srozumitelně podává informaci o stavu žákových znalostí (počet dosažených bodů z  celku, počet chyb, percentuální úspěšnost apod.).

• Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učite­lem, aby se  nenahromadily v jednom dni.

• O termínu písemné zkoušky, která trvá více než 30 minut, informuje vyučující žáky v dostatečném časovém předstihu. Informuje i ostatní vyučující tak, aby  v jednom dni  žáci konali jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

• Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tedy po celý školní rok včetně období hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do vykonání zkoušky nebo do konce října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy žákům, kteří je vypracovali  a na požádání ve škole také jejich zákonným zástupcům nebo osobám, které jsou k tomu oprávněny.

• Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo ukončení pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

13.Klasifikace žáka

• Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvede­ných v učebním plánu příslušného ročníku

• Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný před­mět.    Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělila škola, kam byl žák umístěn. Žák se za toto období znovu nepřezkušuje.

• V předmětu (třídě), ve kterém vyučuje více učitelů (dlouhodobé zastupování atd.), určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň roz­hodnutím ředitele školy.

• Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učeb­ní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za pří­slušné období. Výsledný stupeň prospěchu za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

• Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách.

• Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace z jednotlivých předmětů, navržená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole do třídního výkazu a připraví návrhy na  opravné zkoušky, na klasifikaci v náhradním termínu.

• Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy. V případě delší nepřítomnosti žáka ve škole (2 týdny a více) má tento žák právo   domluvit si s vyučujícími jednotlivých předmětů dobu, po kterou nebude klasifikován. V případě nedohody obrátí se žák na TU, popřípadě ŘŠ, kteří oprávněnost požadavku žáka posoudí a rozhodnou. Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.

• Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí. Učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo. Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Na zpracování nebo zodpovězení zadaného problému nebo úkolu musí mít žák dostatečné množství času a vhodné podmínky.

• Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Informace o navržených nových vyšetřeních a jejich závěrech jsou součástí zpráv třídních učitelů  na pedagogické radě.  Tyto zprávy jsou pokládány za citlivé osobní údaje, nejsou poskytovány dalším osobám a nesmí jich být zneužito.

14.Klasifikace žáků se specifickými poruchami učení a chování

• Učitel volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv

• Kontrolní práce a diktáty jsou přizpůsobené poruchám žáků.

• Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má dítě předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci hodnotí učitel jevy, které dítě zvládlo.

• Klasifikace musí být provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, návodem, jak překonávat mezery, jak prohlubovat úspěšnost atd.

• Děti s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou být na základě žádosti zákonných zástupců hodnoceny slovně.

• Při klasifikaci známkou se specifická porucha dítěte musí brát v úvahu 

 15.Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 16.Slovní hodnocení  žáků  

Při slovním hodnoceni se uvádí:

• ovládnutí učiva předepsaného osnovami

• ovládá bezpečně

• ovládá

• podstatné ovládá

• ovládá se značnými mezerami

• neovládá
  úroveň myšlení

• pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

• uvažuje celkem samostatně

• menší samostatnost myšlení

• nesamostatnost myšlení

• odpovídá nesprávně i na návodné otázky
  úroveň vyjadřování

• výstižně, poměrně přesně

• celkem výstižně

• nedostatečně přesně

• vyjadřuje se s obtížemi

• nesprávně i na návodné otázky
  úroveň aplikace vědomostí

• spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

• dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

• pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

• dělá podstatné chyby nesnadno je překonává

• praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
  píle a zájem o učení

• aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

• učí se svědomitě

• k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

• malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

• pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

• Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění čísel­ného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.

• Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školní­ho výkonu dítěte.

 17.Způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky

Řídí se § 18, 19 20, 21 vyhl. 48/2005 Sb.

 18.Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka:

• Informace o průběhu vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou a o klasifikaci a hodnocení žáka jsou zákonným zástupcům předávány zápisy v žákovské knížce, při osobním jednání na třídních schůzkách či při konzultačních dnech nebo na jednáních, na která jsou zákonní zástupci písemně pozváni.

• Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit v termínu určeném školou, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace po předchozí domluvě.

• V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka, zejména hrozí-li klasifikace stupněm nedostatečný,  informují rodiče vyučující jednotlivých předmětu okamžitě prokazatelným způsobem (např. zápis v žákovské knížce, dopisem, výjimečně telefonicky).

• Žáci jsou povinni předložit žákovskou knížku k zápisu výsledků klasifikace. V případě nepřítomnosti v době, kdy jsou zapisovány údaje o klasifikaci zejm. písemných prací nebo tehdy, když žák u sebe žákovskou knížku výjimečně nemá, předloží ji okamžitě v nejbližším možném termínu bez vyzvání učiteli k zápisu.

• Informace o prospěchu žáka jsou podávány výhradně zákonným zástupcům a institucím, které jsou k tomu oprávněny, v době určené školou (schůzky s rodiči, konzultační dny, schůzky s rodiči na výzvu školy) nebo sjednané předem tak, aby pro sdělení prospěchu a klasifikace byly vytvořeny řádné podmínky.

19.Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (§ 14 odst. 1, pís. b) vyhlášky č. 48/2005 Sb.)

• Každý pedagogický pracovník je povinen v průběhu vzdělávacího procesu žákům vytvářet podmínky a prostor pro jejich sebehodnocení a rozvíjet u nich schopnost kritického pohledu na sebe samé, na poznání svých předností i nedostatků, ukazovat cestu vedoucí k jejich odstranění, eliminaci nebo dalšímu zlepšení.

• Sebehodnocení provádí učitelé jednotlivých předmětů jednou za čtvrtletí.

• Umožní žákům srovnat své pracovní výsledky a výkony s ostatními spolužáky, vedou je k tomu, aby byli schopni posoudit a zhodnotit svůj pokrok, zlepšení, snahu, zájem, aktivitu a píli a stanovili si oblasti, ve kterých by se mohli a měli zlepšit

• Žáci se průběžně učí srovnávat své výsledky hodnotícími kritérii pro jednotlivé klasifikační stupně stanovené klasifikačním řádem a učí se tak hodnotit vlastní výkony i známkou. K sebehodnocení slouží tabulka s pěti klasifikačními stupni a kritérii, která je vložená do žákovské knížky i pro informaci rodičů. Zvláštní skupinu tvoří žáci 1. a 2. ročníků, kteří se sebehodnocení teprve učí pod vedením svých učitelů.

stupeň	očekávaný výstup a jehopožadovaná úroveň	samostatnost	osobní přístup žáka
výborně	Žák splní zadané úkoly	Žák pracuje samostatně	Žák je aktivní, projevuje zájem, na vyučování je připraven
chvalitebně	Žák splní požadované výstupy s drobnými nedostatky	Žák pracuje samostatně s občasnou podporou	Žák je převážně aktivní, většinou projevuje zájem, na výuku bývá připraven
dobře	Žák splní zadané úkoly s chybami nebo nedostatky	Žák pracuje s podporou	Žák bývá aktivní, občas projevuje zájem, na vyučování je převážně připraven
dostatečně	Žák splní zadané úkoly se závažnými chybami nebo nedostatky	Žák pracuje s trvalou podporou a pomocí	Žák je převážně pasivní, projevuje minimální zájem, na vyučování bývá zřídka připraven
nedostatečně	Žák nesplní zadání	Žák nepracuje ani s podporou	Žák je pasivní a nepřipraven na vyučování

 Sebehodnocení žáků  2. ročníků

Jak vidím sám sebe?

Jak se učím?

• mám vždy pořádek v tašce i v lavici             ano      ne
• hlásím se často                                               ano      ne
• ve vyučování dávám vždy pozor                  ano      ne
• snažím se vždy splnit úkol co nejlépe           ano      ne
• splním vždy všechny domácí úkoly              ano      ne
• čtu doma každý den                                      ano      ne

Jak se chovám?

• mluvím vždy slušně a zdvořile                      ano      ne
• zdravím všechny dospělé osoby ve škole      ano      ne
• poslechnu vždy paní učitelku napoprvé        ano      ne
• poslechnu vždy rodiče napoprvé                   ano      ne
• běhám po třídě a po chodbě                          ano      ne
• hádám se a biju se se spolužáky                    ano      ne

Sebehodnocení žáků 3. - 5. ročníků

• Chodím včas do výuky

• Nevyrušuji v hodinách

• Chovám se slušně k vyučujícím, spolužákům i ostatním zaměstnancům školy

• Mám zájem o předmět

• Na začátku hodiny mám všechny věci připraveny na lavici

• Plním řádně všechny své domácí úkoly

• Hlásím se, sleduji výuku

• Dbám na úpravu sešitů

• Neruším spolužáky při jejich práci

• Dodržuji školní řád a dbám na bezpečnost svoji i druhých

• Plním i dobrovolné domácí úkoly

• Dokáži spolupracovat se spolužáky ve skupinách

• Jsem ochotný pomoci slabším spolužákům

• Nezesměšňuji chybné výkony svých spolužáků

• Nepovyšuji se svými úspěchy nad ostatními spolužáky

• Pokud něco zapomenu, předem se omluvím

• Dokáži vyhledávat informace z různých zdrojů

• Pracuji samostatně

• Zdravím vyučující i ostatní zaměstnance školy

 Sebehodnocení žáků 6. – 9. ročníků

• Chodím včas do výuky

• V hodinách nevyrušuji

• Nevěnuji se činnostem, které nesouvisí s výukou

• V hodině dávám pozor a spolupracuji s učitelem i spolužáky

• Nosím denně v pořádku učební pomůcky i žákovskou knížku

• Plním úkoly zadané učitelem

• Pravidelně se připravuji na vyučování

• Chci-li něco říci, přihlásím se, nevykřikuji

• Domácí úkoly píši doma, ne ve škole

• Neopisuji od souseda

• Nepodvádím při zkoušení

• Chovám se slušně k vyučujícím a všem dospělým osobám ve škole

• Chovám se slušně ke spolužákům, nikoho neponižuji a nezesměšňuji

• Zdravím dospělé osoby ve škole

• Dbám na úpravu svých písemností

• Mobilní telefon mám při vyučování vypnutý a uložený v aktovce

• V hodinách jsem aktivní

• Pokud něco zapomenu, předem se omluvím

• Dodržuji pravidla školního řádu

• Dbám na svou bezpečnost i bezpečnost ostatních

• Nemám bezdůvodně velkou absenci

• Projevuji zájem o předmět

• Moje výkony a výsledky odpovídají mým schopnostem

• Prospělo by mi doučování

• Zvyšuji si svou tělesnou kondici

• Jsem tvořivý a samostatný

• Dokážu pomoci spolužákovi

• Dokážu vyhledávat informace z různých zdrojů

Platnost od 1. 9. 2009           

                                                                                              Mgr. Marie Mifková
                                                                                        ředitelka školy